Moje slzy
12. 11. 2008
Moje slzy
K čemu můj pláč a k čemu mé slzy,
když jistotu mám, že už brzy
budou pláč i slzy zlým snem,
co mizí v nenávratno bílým ránem,
ve kterém se člověk probudí?
K čemu je lítost, co slzy tají,
klid nejistotou odmítaný?
Proč smutek nás jistot zbaví?
Proč se sluncem co nám den odmyká,
se slzami člověk zalyká?
Já vím, že slza štěstí osolí,
co bolelo, že už nebolí…
Nechci kazit, co dobré je!
Tak slzou poslední zastav slaný proud,
směle běž tam, kde je naděje!
Neboj se, teď běžíš běh poslední.
Bez slzí oči jasně vidí.
Ve víře svůj cíl poslechni!
Odhoď svůj strach, ku předu se rozběhni!
To může jen, kdo jasně vidí.
Jistotu mám, že už brzy
budou pláč i slzy zlým snem,
co zmizí v nenávratno bílým ránem,
ve kterém se člověk probudí.