Slovenská dědinka
Slovenská dědinka. Jezdila jsem tam s maminkou za svými milovanými prarodiči do Belej pri Varíně. Jsem vděčna životu za všechny krásné chvíle, tam prožité.
Vesnička ležela v nádherném údolíčku. Z okolních kopců se ve dne mnohdy ozýval zpěv žen. Po večerech se pěkně rozléhal zpěv a hra mládenců na housle a někdy i basu. Tehdy bylo normální sedět v podvečeru na zápraží domu, povídat si nebo zpívat. A tak jsme tam, nejen s mojí s maminkou, sedávaly i my. Rády jsme zpívaly lidové písničky dvojhlasem. Nebylo třeba dva krát vybízet. Jedna písnička střídala druhou. Sousedky se přidávaly, nebo jen tak postávaly.
V tom jedna zahlédla dým z okna té druhé a běžely jako o závod domů. Druhý den nám jedna z nich povídá: "Nále baby, tak ste pekne zpievaly, že mi pre vás aj buchty na uhel zhorely." Ještě po letech mi to někteří připomínali.
Tak k této dědince promlouvám v básničce
Belá - dědinka dětství.
( najdi v Příroda)
Náhledy fotografií ze složky Máma
