Vytoužený návrat
Vytoužený návrat.
Den byl tehdy hezký i slunce svítilo,
aby návrat domů pro tebe zlatilo.
Jak s úderem blesku, přišla krutá zpráva:
„Nevím, zda přežije, teď ani nevstává.“
Ty moje beruško, broučku můj létavý,
vždyť jsme spolu chtěli uléhat do trávy!
Kdo se mnou dochová dvě malá poupata?
Jak strašně nám chybíš, mámo naše zlatá!
Neumírej, mámo! Jak teď žít bez tebe,
když tvoje přítomnost je jak rosa z nebe?
Všechno chceme dělat! Vařit i zašívat.
Jen když na nás budeš zase se usmívat.
Zas den bude hezký
a slunce bude hřát,
cestu ti pozlatí,
mámo pro návrat…
Nevím, kdo vytvořil tak zajímavý obrázek, který mi někdo poslal, ale jsem vděčná, že vznikl.
Náhledy fotografií ze složky Lásky 3