15. 11. 2008
Vyznání.
Jak ranní rosu při úsvitu,
říkám si nahlas, říkám v skrytu,
jak ranní rosu miluji tě,
však moje láska neváže tě.
Chceš slyšet moje vyznání,
tichounké, prosté mám tě ráda?
Nebo chceš slovo ke slovu,
jak zlatou stužkou, lásku svázat?
Pohleď na modrou oblohu!
Jak její modř, tak mám tě ráda.
Jak slunce zlaté, které hřeje,
jak vláhu deště i když leje
a jako noční oblohu.
Já za to vážně nemohu.
Jako vše krásné mám tě ráda.
Je čistá láska, kterou cítím.
Jedno však nevím určitě.
Je bystřinou co roste v řeku?
Anebo už dál neroste?
Náhledy fotografií ze složky Lásky 1